Myslivci
Myslivecké sdružení čítá 24 členů. Předsedou je Stanislav Žajdlík. Honitba Ostrožské Lhoty má rozlohu 1052 ha. Převládají v ní především zemědělské lány, louky a jen něco málo lesů a žlebů. Jak nasvědčuje terén, vyskytuje se zde nejvíce zvěr jako zajíci, bažanti, kachny divoké, dále ze zvěře vysoké je to srnčí.
Stává se ale, že se zde zatoulá i prase divoké nebo jelen, sběhnou z karpatských vrchů- Javořiny. O zvířeně našeho regionu se mužete dočíst zde.
Příspěvek k historii na adrese http://lhotan.unas.cz/.
Zvířena v Ostrožské Lhotě
Katastr Ostrožské Lhoty se nachází v Hlucké pahorkatině, která je součástí západních Karpat a panonské oblasti. Původně se zde nacházely dubobukové háje, v okolí vodotečí luhy a olšiny. Původní sady, hojně kvetoucí polokulturní louky a pastviny byly v 70. letech minulého století prakticky eliminovány.
Na krajině v Ostrožské Lhotě se projevují dlouhodobé vlivy lidské činnosti. Je zde zemědělská krajina polní s malým podílem sadů a luk a též malým podílem trvalé rozptýlené zeleně. To vše má rozhodující vliv na druhovou pestrost a početní stavy většiny živočichů. Kromě běžných druhů ptactva se zvláště v blízkosti vodních toků vyskytují a hnízdí ledňáček říční, budníček menší, cvrlička zelená, cvrlička říční, kvíčala obecná a rákosník zpěvný. Na vrbách můžeme vzácně pozorovat zavěšené hnízdo moudivláčka lužního a vysoko ve vidlicích větví břehových porostů zavěšené hnízdo exoticky zbarvené žluvy hajní. Spíše uslyšíme než uvidíme „krále“ pěvců slavíka obecného. Ve žlebech a remízech uslyšíme budníčka většího, pěnice a mistra v napodobování jiných ptáků - sedmihláska hajního. V lese mimo běžné druhy můžeme spatřit nenápadného ptáka šoupálka, dlaska tlustozobého a mlynaříka dlouhoocasého. V posledních letech byl zaznamenán výskyt lelka lesního.
Na loukách a v obilí můžeme po letech slyšet známé volání křepelky polní. Z dravých ptáků běžně hnízdí káně lesní, poštolka obecná, jestřáb lesní a na katastru Ostrožské Lhoty vzácně moták pochop. Ze sov zde hnízdí všeobecně známý kalous ušatý. Méně častý je puštík lesní a ještě vzácnější jsou dříve běžný sýček obecný a sova pálená. Je doložen i nepravidelný výskyt jedné z našich nejhezčích sov kalouse pustovky, který hnízdí na zemi převážně v kulturních plodinách. Byl zaznamenán i výskyt naší největší sovy výra velkého. Pokud se týká druhů přechodně se vyskytujících, kteří přes katastr Ostrožské Lhoty táhnou nebo zalétávají za potravou, jsou to čápi bílí a vzácně i černí, volavky, husy, bernešky, chřástal vodní, bělořit šedý, ťuhýk šedý a jiní. V zimním období k nám přilétají hýli obecní, nepravidelně brkoslavi severní a křivky obecné.
Z dravců se zde na tahu můžeme potkat s luňákem hnědým i červeným, poštolkou rudonohou, motákem pilichem, ostřížem lesním, kání rousnou a vzácně (ne každoročně) s orlovcem říčním, orlem křiklavým a orlem královským a sokolem stěhovavým. Ze zástupců sudokopytníků je běžný srnec obecný, přechodně se zde vyskytuje zvláště v polních krytinách prase divoké.V jarním a letním období se k nám vzácně zatoulává jelen evropský, který je doma v lesních komplexích. Největší a poměrně běžnou šelmou je u nás liška obecná. Zejména v blízkosti lidských sídel se vyskytuje kuna skalní, vzácnější je kuna lesní. Z drobných šelmiček se můžeme potkat s lasicí kolčavou a v zimě bíle zbarveným hranostajem. V blízkosti vodních toků už není zcela běžný tchoř tmavý, jeho blízký příbuzný tchoř světlý vymizel úplně. Mimo období zimního spánku se vyskytuje jezevec lesní. Ze zástupců hlodavců je všeobecně známý zajíc polní, znovu se objevují křeček polní a ostatní myšovití hlodavci. Nemoci zdecimovaly populaci dříve běžného králíka divokého. V březích potoka si vyhrabává nory v české republice (téměř před 100 lety) vysazená ondatra pižmová.
Ekologicky nestabilní krajina nadprůměrně využívaná se zřetelným porušením přírodních struktur, zcela přeměněná lidskou činností neposkytuje většině živočichů příhodné podmínky pro trvalou existenci. Velký vliv má i stále ještě značná chemizace zemědělství spojená s problémy s vodní a částečně i větrnou erozí. Nelesní zeleň se vyskytuje převážně podél vodotečí, ve žlebech a lokálně na zbytkových mezích. Zde jsou také pro většinu živočichů příhodné podmínky pro zachování životaschopné populace. Jelikož plocha této zeleně je v důsledku minulých období minimální, je do budoucna nutné navrátit ji do původního stavu jak co do rozsahu, tak i do druhové pestrosti dřevin. Tento významný problém optimálně řeší územní systémy ekologické stability. I na katastru Ostrožské Lhoty jsou navržena biocentra v oblasti sv. Antonínka, Chmelinců, Zelisk a Horních dílů. Tyto projekty zcela jistě napomohou k celkovému ozdravění krajiny, zvýšení druhové pestrosti živočichů a rostlin. Výsledkem bude ekologicky stabilní krajina, která je nutná pro trvalý zdraví vývoj jak pro živočichy, tak i pro lidi.
Ing. Roman Kapusta, myslivecký hospodář
Článek ze dne: 16.04.2006 . . . [ Rubrika: SPOLKY --> MYSLIVCI ]
|
Žádný komentář nenalezen.
|
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
|
|
