Dějiny farnosti
Nejstarší duchovní dějiny Ostrožské Lhoty jsou vlastně
neznáme. Z dějin okolních farností si můžeme odvodit, že
od počátku byli obyvatelé vesnice katolíci, ale nelze určit,
kam byli přifařeni. Možná byli v době husitských válek
zasaženi ,tehdy módními myšlenkami,o, když v okolí se
vyskytovali stoupenci husitského hnutí. Ty ale toto nepřineslo
trvalé stopy v mysli Lhoťanů. V polovině 16. století
se na Slovácku šířily různé sekty, vrchnost tvrdě prosazovala
protestantismus, a tak i v Ostrožské Lhotě se rozšířilo
učení jednoty bratrské. Zpráva Michala Prokopa z roku
1644 v děkanské matrice uvádí, že v Ostrožské Lhotě byl
bratrský sbor, ovšem po roce 1620 už nefunkční. Po změnách
na počátku 20. let 17.století byl zahájen proces katolické
obnovy, a tak v roce 1624 přišel na ostrožské panství,
do kterého Ostrožská Lhota náležela, opět katolický farář.
Byl to Jan Kalivoda, který se usadil v Kunovicích. Jeho působení
na panství, které sahalo až po Javořinu a Kuželov,
muselo mít minimální vliv.
V roce 1627 přišel do Uherského Ostrohu farář Jan
Mathesius a obec připadla do farnosti ostrožské.
Misionář Vojtěch Martinides se zasloužil o to, že v roce
1654 byla obnovena farnost blatnická, do ní byla začleněna
i Ostrožská Lhota. Prvním farářem se stal velehradský
cisterciák Benedikt Fabritius a po něm ostrožský rodák
Martin Tesař. V rámci Martinidovy misie byl v roce 1655
také zbudován první katolický kostel v obci a zasvěcen sv.
Jakubu st..
Více jak sto let byla Ostrožská Lhota přifařena do Blatnice
a vzhledem k tomu, že farnost nebyla příliš velká a
od počátku 18. stolení ve farnosti pracoval i výpomocný
kněz – kooperátor, a že do vsi často přicházeli řeholníci z
blízkých klášterů – jezuité z Uherského Hradiště a servité
z Veselí, ale třeba i františkáni ze Skalice, bylo o duchovní
život Lhťanů dobře postaráno, což se kladně projevilo na
jeho kvalitě.
Velkým krokem vpřed bylo založení duchovní správy.
Lhotský rodák, chudý a zbožný kněz Jan Maluš, nešetřil
slušný kapitál 3 650 zlatých, uložil je ve vídeňské bance a z
úroků tohoto kapitálu měl žít lhotský duchovní správce.
Po předčasné Malušově smrti se jeho odkazu ujal tehdejší
blatnický farář Antonín Slavík /1760-1772/. Ten jednal
rychle a osobně obětavě, neboť co z peněz pochybělo,
doplňoval ze svého. A tak v roce 1765 bylo v Ostrožské
Lhotě ustanoveno lokální kaplanství v rámci farnosti blatnické.
Lokální kaplan měl bydlet ve Lhotě, vést zde duchovní
správu pod vedením a pod dohledem blatnického
faráře, kterému se odváděl desátek a jemuž náležely také
štolové poplatky.
Prvním lokálním kaplanem se stal Jan Kratochvíla
/1765-1772/. Další lokální kaplany měla ustanovovat
konzistoř. Ke změně dosavadních farářů a jim právně
postaveni na roveň, ovšem desátek dále se odváděl dosavadním
farářům. Patronem lokálního kaplanství se stal
kníže Lichtenštjn, měl tedy právo prezentovat /navrhovat/
konzistoři nového lokálního kaplana a měl fi nančně přispívat
na kostel. Desátek se odváděl do Blatnice až do roku
1848, kdy byl desátek spolu s robotou zrušen. V roce 1867
bylo lokální kaplanství, pro které se jako samostatné užíval
také název kuracie /lokální kaplan se pak podepisoval
také kurát/, formálně povýšeno na farnost. Tento stav trvá
do dnešní doby.
Při administratuře ex kurendo, jek tomu zde bylo v
letech 1992 – 2005, dochází do Lhoty farář z Ostrožské
Nové Vsi nebo z Hluku.
Vyňato z připravované knihy Ostrožská Lhota – minulost
a současnost z kapitoly Dějiny farnosti, zpracované
Dr.Vladimírem Teťhalem.
Připravil A.M.
Článek ze dne: 01.12.2007 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200706 ]
|
Žádný komentář nenalezen.
|
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
|
|
