Fakta i domněnky
Okluky, Burešín, Brodské
Je zajímavé, jak naši předkové nazývali potok protékající
naší obcí. Jeden z názvů je uveden na vojenské mapě
z r. 1763 (tzv, Josefi nské mapování) uložené v Kriegsarchivu
ve Vídni (signatura BIXa 155, Sect. 116). Náš potok
se tu nazývá Jaworister Bach, tedy Javořinský potok.
Jiné jméno dává potoku Gregor Wolny (benediktin,
profesor) ve svém díle Die Markgrafschaft Mähren
(Markrabství Morava - 2. vydání v Brně 1838, svazek IV,
hradišťský kraj, str.347 – SokA Uh. Hradiště). Podle něj
je to Brodska (říčka Brodská). Přitéká z uherskobrodské
oblasti. Mezi obcemi, které protéká, uvádí autor omylem
Nivnici. Do Moravy se vlévá mezi Předměstím a Kvačicemi.
Víme, že teprve po katastrofální povodni r. 1910
bylo vykopáno nové koryto, nyní ústí do Moravy až pod
splavem v Ostrohu.
Na str. 359 se Wolny zmiňuje o obci. V tu dobu měla
143 čísel (pamětní domek v Burešíně byl poslední novostavbou)
s 885 obyvateli, (435 mužského a 450 ženského
pohlaví).
Lokalie (zřízená 21. XI. 1765 zásluhou kněze Jana
Maluše) spolu s prastarým kostelem a školou byla pod
záštitou knížat Lichtenštejnů a podřízena strážnickému
děkanátu.
Ve Vodní knize vedené c. a k. okresním úřadem se
nacházejí některé dotazníky vyplněné lhotskými mlynáři.
Dne 14. 10. 1874 odpovídá mlynář František Hřebíček
z horního mlýna č. 37, že jeho mlýn leží na potoce jménem
Bistřica. V dotazníku z r. 1876 však napsal, že neví
jak se potok jmenuje.
V dopise ze dne 2. 3. 1876 představený obce Jan Hirak
slavnému c. a k. hejtmanství „odesílá z odpovidané otázky
zdejších mlynářů se týkající“. V písemnosti, kterou
podepsali mlynáři obou dolních mlýnů Fr. Sýkora a Josef
Kotterle, se uvádí, že potok se jmenuje Bistřice. Podivení
vyjadřuje otazník učiněný zde tužkou zřejmě
úředníkem hejtmanství, který má příslušnou složku se
všemi mlýny na našem potoce nadepsánu Okluki Bach.
Kdy se začal užívat název Burešín? V horním mlýně
se tradovalo,že je to podle starosty Bureše. Žil-li kdy,
mělo by se to objevit v matrikách obce, ty to nepotvrzují.
Jen r. 1839 si v čp. 135 nějaký Wencl Burešek, vdovec z
Hluku, vzal Johanu, vdovu po kováři Kosečkovi (zapsal
páter Fr. Kunčík). Když Johana (Nepomučena) r. 1857
zemřela, uvedl v matrice P. Karel Ostrčil, že je manželkou
Václava Bureše, výměnkáře v Hluku (snad spolu ani
nežili!?). Který z lokalistů udělal ten nesprávný zápis, jak
to má být - Bureš nebo Burešek?! Uznáte, že se asi po
něm ulice nejmenuje.
Také mezi Uh. Ostrohem a Pískem je lokalita „Burešín“,
jsou tu stopy zaniklého objektu (Paměti města Ostrohu
od Ludvíka Lukáše, str. 8). Archeolog Luděk Galuška
nazývá toto místo „Borešín“ (publ. Uherský Ostroh
z r. 2000, str. 23).
Připomíná to jméno Boreše z Riesenburka z mocného
rodu Hrabišiců, kteří v polovině 13. stol. kolonizovali
naše okolí, tzv.luckou provincii.Písemné prameny
z té doby jsou velice skoupé. Už asi nikdo nepotvrdí,
zda Boreš založil „dvůr o dvou poplužích“ (zmiňovaný
v zemských deskách r. 1415 (publ. Uherský Ostroh, str.
51) v místě dnešního Burešína, oba mlýny i naši obec.
Šlechtický statek ale nemohl existovat bez bezplatné
práce nájemců půdy. Statek pak zanikl (r. 1592 o něm
není zmínka), jeho jméno (Borešín?)se snad dochovalo v
názvu lokality u mlýna, který pak stál na samotě. Název
mohl přejít na nově vznikající uličku kolem r. 1800.
Název cesty „Smíchovská“ se také ústním podáním
dochoval staletí po zániku vesničky Smíchov! Jméno Boreše
z Riesenburka slyšíme i v názvu Boršice u Bl., které
založil, obec Slavkov připomíná jiného Hrabišice Bohuslava.
O Borešovi z Riesenburka píše historik Rudolf Dvořák
v Dějinách markrabství moravského (1.díl, kap.14,
vydáno 1906, str. 80), že ve sporu českého krále Přemysla
Otakara II. s římským a německým králem Rudolfem I.
Habsburským vstoupil Boreš s četnými přívrženci
ve spojení s Habsburkem a zahájili vzpouru čelných
šlechticů proti svému panovníkovi. Ten musel r. 1276 vyjednávat
o mír.
Cituji: Král Přemysl potrestal hlavní náčelníky vzpoury
českomoravské. Zejména Boršovi z Ryznburka byly na
základě soudního výroku pro velezradu zabaveny všechny
statky na Moravě, Ony, které se prostíraly na blízku
Uh. Brodu, byly tomuto pomeznímu městu přiděleny k
zlepšení a rozmnožení obranných prostředků.(konec citátu)
Které to byly statky není známo, ani jak dlouho je
město užívalo. Byl-li ve Lhotě skutečně dvůr Borešín a
byl přidělen Uh. Brodu, mohl tak přijít lán Brodské k
svému jménu. Nebo se tak jmenuje podle brodu přes potok
mezi mlýnem a částí obce zvané Na dolině?
Co tu bylo napsáno o Burešíně a Brodských nikdo už
nepotvrdí.Stejně tak jsou jen domněnky, že třeba hradiště
v Mikulčicích je Veligradem („nevýslovnou pevností
Rastislavovou“ z fuldských análů). Zřejmě navždy zůstanou
jen domněnky, zda Wogastisburk, hrad pod kterým
r. 631 porazil Sámo franského krále Dagoberta (Fredegarova
kronika), nachází se někde v Německu, u Kadaně či
Podbořan, je-li jím Děvín u Bratislavy atd.
Miroslav Šálek
Článek ze dne: 01.12.2007 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200709 ]
|
Žádný komentář nenalezen.
|
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
|
|
