FOTO LHOTA
Vítáme Vás
na oficiálních stránkách Ostrožské Lhoty.
Dnes je úterý 9. 6. 2026
Svátek má Stanislava
Květina

MENU MENU MENU MENU MENU MENU MENU MENU

MENU
MENU
MENU
MENU
MENU
MENU
MENU
MENU

TOPlist
od 28.4.2006

HiTech


Slovácko


Policie
POLICIE
Obvodní oddělení
Uherský Ostroh







TEST



„TAM NÁS JELO, KAMARÁDE, DESET TISÍC FANDŮ,“


„TAM NÁS JELO, KAMARÁDE, DESET TISÍC FANDŮ,“ vzpomíná pan Malůšek na cesty po fotbalových stadiónech se Zbrojovkou Brno


Kdo čte náš Obecní zpravodaj, tak jistě ví, že jeden z největších přispěvatelů je pan Antonín Malůšek.
Píše o historii lhotské dechovky, zajímá se o dění na místní faře a v nejednom rozhovoru nám přibližuje zajímavé Lhoťany. Pan Antonín Malůšek má i velice kladný vztah ke sportu a to k tomu nejpopulárnějšímu – k fotbalu. Společně se svou manželkou Evou je viděn každou neděli na domácích zápasech lhotských fotbalistů a jeho fandovské srdíčko bije také pro dnes už druholigové Slovácko. Na zápasy uherskohradišťských fotbalistů má dokonce permanentku a nevynechá ani jedno utkání. O této nejmasovější hře naší planety jsme si povídali právě s ním, který zná naše fotbalové stánky od Prešova až po Plzeň.

S PRVNÍM KOPAČÁKEM NA ANTONÍNKU
Vy sám jste hrával fotbal?
Moje dětství bylo zrovna ve válečných letech a jak je známo, ve Lhotě tehdy ještě nebyl organizovaný žádný sport, a tedy ani fotbal. My jsme kopali do míče za války na Mlýnském náměstí, to byla ta plocha kolem dnešního mlýna.
Už tehdy jste měli kopací míč tkz. kopačák?
Kdepak! To byl jenom takový malý dětský gumový míček.
A s normálním míčem jste se potkal kdy?
Tak to je zajímavé. Bylo to ve válečných letech 1942 -44 a s koženým kopacím míčem jsme hráli poprvé na Antoníčku.
Tehdy tam působil páter Šuránek a navečer byla vždycky mše svatá pro mládež.
Skončila mše a on nám hodil míč. Každý večer jsme tam potom hrávali fotbal a páter Šuránek nás vždycky sledoval.
Chodili jste se jako kluci na fotbal dívat?
Ve Lhotě se tehdy ještě nehrálo, tak jsme chodili pěšky hlavně do Hluku a do Nové Vsi. Do Ostrohu jsme se zase chodili dívat na hokej.

ZVLÁŠTNÍM VLAKEM NA DERBY DO PREŠOVA
Pamatujete si kdy jste byl poprvé na „velkém“ fotbale?
Určitě. Bylo to v Košicích, tam jsem studoval vysokou školu. Šli jsme tehdy okolo místního stadiónu s mojí manželkou, která ale v té době ještě moje manželka nebyla. Od hřiště se ozýval známý fotbalový rámus a hučelo to tam jako v úle. Pamatuji si, že Košice hráli zrovna s RH Brno. Tehdy jsem jí řekl - pojďme se podívat. Ona šla a jí se to zalíbilo. Od té doby chodila se mnou na fotbal pravidelně, a stali se z nás obou fotbaloví fandi.
To byla první liga?
V té době se hrála v Košicích druhá liga. My jsme ale ještě zachytili i jejich postup do první ligy. Vzpomínám si, že hráli o postup s Prešovem, to bylo derby jak hrom. Na zápas byl dokonce vypravený zvláštní vlak. A my jsme tím zvláštním vlakem na to utkání jeli.
Jak to v tom vlaku tehdy vypadalo? Jako dnes, když jezdí fanoušci Baníku po celé republice?
Kdepak, všechno byla slušné, žádné výstřelky. Nic takového tehdy nebylo.

ZLATÁ ÉRA ZBROJOVKY BRNO
Po škole jste začal pracovat v Brně, tam už byla slavná Zbrojovka - v té době jediný prvoligový klub na Jižní Moravě…
Tak to je samozřejmé, že jsme začali fandit Zbrojovce. Brno se dostalo za éru trenéra Masopusta do velké slávy a návštěvy byly tehdy okolo třiceti tisíc diváků na zápas. Tehdy byla v Brně velká fotbalová euforie.
Jezdili jste i ven?
Společně s manželkou jsme jezdili i na hřiště soupeřů, takřka po celé republice.
Nezapomenu na zápas v Trnavě, kde Brno slavilo titul (1978). Tam nás jelo, kamaráde, z Brna asi deset tisíc fandů a my jsme jeli také.
(Podle dobových pramenů se z Brna do Trnavy vypravily dva zvláštní vlaky a na padesát autobusů. Odhady počtu fanoušků Zbrojovky jsou různé, ale oscilují mezi osmi a deseti tisíci. Každopádně brněnské „Už jsme tady!“ a „My jsme tady doma!“ se rozléhalo celým trnavským stadiónem).
A pořád to bylo bez nějakých problémů mezi fanoušky?
Tak to už bylo horší. V Trnavě žádný incident nebyl, po zápase nám dokonce domácí diváci tleskali. Ale vzpomínám si, když hrálo Brno v Plzni, tak začaly problémy už na cestě tam. Fanoušci popíjeli pivo, často se zastavovalo a šofér už byl nervózní.
To není nic tak strašného…
Horší to bylo po zápase. Někteří fandové se nedostavili k odjezdu autobusu a jejich kamarádi chtěli na řidiči, aby čekal. To byl tehdy takový pevný chlapík, asi čtyřicátník, a ten se s nimi nemazlil a vyřizoval si to ručně.
Manželka Eva si vzpomíná dokonce na podrobnosti.
Postavil se k autobusu a řekl, že „čekám ještě pět minut a kdo tu nebude, tak má smůlu. A jestli se vám to nelíbí, tak si hledejte zubaře,“ (ukázal pěstí k ústům) a za chviličku už se jelo.
Po titulu mistra ligy hrálo Brno poháry. Jezdili jste i na tyto zápasy?
Hráli jsme v Maďarsku a soupeřem nám byla Dosza Ujpest z Budapešti. Tam už jsme nebyli, tam jeli moje dcera se synem a domů jeli autobusem, kterému chyběly skla, protože je Maďaři rozbili.
(Citace z tehdejšího tisku: I přes domácí remízu 2:2 se vypravuje sedm tisíc brněnských fandů do Budapešti. V druhém poločase, kdy už bylo jasné, že Zbrojovka postoupí, začínají v hledišti hromadné rvačky mezi diváky. Po skončení zápasu bitky pokračují a policie natlačuje brněnské fanoušky do autobusů. Na ty však létá vše co je po ruce, takže mnozí odjíždějí do Brna sice šťastní z postupu, ale bez skel v autobusech).
V té době hrával za Baník Ostrava Jan Matuštík ze Lhoty. Zrovna v Brně měl vážný úraz, byli jste i na tom zápase?
Byli. Na tom utkání bylo třicet tisíc fanoušků. Že je Jan Matuštík ze Lhoty jsem samozřejmě věděl. Viděl jsem i to, že ho ze hřiště odnesli. Až později jsme se dozvěděli, co se mu vlastně stalo.
Potom už brněnská Zbrojovka zdaleka tak nezářila…
My jsme ale chodili na fotbal pořád. Hodně se zlepšilo Královo Pole, tak jsme chodili i tam.
Zajímali jste se tehdy o fotbal ve Lhotě?
Věděl jsem, že Lhota v roce 1978 postupovala do I.B třídy. A co se týče Lhoty, tak v tehdejší Rovnosti byli trestaní hráči a tam jsem často četl, že Lhoťan Tonda Hejna, který hrál tehdy za Hluk, byl často trestaný a vylučovaný.
V roce 1990 jste se vrátili do Lhoty a začali fandit Hradišti a Lhotě, je to tak?
Společně s manželkou jsme současně fandili Lhotě a Slovácké Slavii. Pamatuji si hlavně na Soldána, kterého jsem znal z Brna. Chodili jsme na zápasy Synotu a dnes máme permanentky i na Slovácko.

O FOTBALE VE LHOTĚ
U nás ve Lhotě chodíte také na fotbal. Co říkáte dnešnímu mužstvu?
Kluci spadli na úplné dno do základní třídy a je úžasné, že co je vzal trenér Dominik, tak se dostali až tak vysoko, jak hrají dnes.
On je ale nevzal, on s těma klukama na to dno sestoupil…
Dobře, sestoupil s nimi na dno, ale o to je to přece cennější, že se samými Lhoťany dokázal zase třikrát postupovat.
Jak teda vidíte lhotský mančaft v letošní sezóně?
Máme velice dobrého brankáře. Ten se mně opravdu líbí (Soukeník). V obraně samozřejmě Gabriel, ale špatně nehrával ani Ratajský a Hájek. V záloze jsou dobří oba Dominici, ale už jsem je delší dobu neviděl hrát (oba jsou zranění pozn.aut). Někdy hrává dobře ještě Hubík a Štergenich, ten je navíc rodina (směje se pan Malůšek).
Tito kluci mají určitě na to, aby se udrželi a myslím si, že za určitých okolností můžou hrát na špici tabulky.
Za jakých okolností?
Pokud se jim bude vyhýbat zranění a budou mít i trochu fotbalového štěstí. Jak se říká, musí mít dobrou konstalaci.
Ze Lhoty je to kousek na dnes už druholigové Slovácko. Jste pravidelným návštěvníkem. Jak vidíte situaci z pohledu fanouška tam?
Jezdíme společně s manželkou na každý zápas. Máme dvě pernamentky. Je ohromné mít takovou manželku. Ona nejenom že na ten fotbal se mnou chodí, ale ona mu i rozumí (důrazně). Pamatuje si všechna jména hráčů a okamžitě ví, kdo dal gól. To já ani kolikrát nevím. Je to úžasná žena.
Myslíte, že se Slovácko vrátí do první ligy?
Platí o nich něco podobného jako o Lhotě. Oni na to mají, ale potřebují také dobrou konstalaci. Malura jim řekl - Hoši, nemyslete si, že jenom svým fotbalovým uměním to vykopete. Tam musí být bojovnost a srdíčko - a má pravdu.
Projeli jste spolu spoustu stadionů a viděli stovky fotbalových utkání. Teď bych se zeptal paní Evy, jaký máte nejhezčí fotbalový zážitek?
V Brně hrál tehdy Prešov, který byl pověstný svým „prešovským betonem,“ ještě pět minut před koncem to bylo bez branek a my jsme se už pomaličku brali k odchodu.
Když jsme na stadiónu Za Lužánkami byli až v těch nejvrchnějších patrech, tak Brno nasázelo Prešovu tři branky, to vidím jako dnes.

TADEÁŠ – FOTBALOVÁ NADĚJE RODU MALŮŠKŮ
A znáte spoustu fotbalistů. Který je ten nejoblíbenější a pro vás nejsympatičtější?
Strašně se mně líbil - ještě nedávno byl trenér Slovenské reprezentace - Dušan Galis. Z mladší generace je veliký „sympaťák“ Karel Piták (dnes hráč rakouského mužstva Red Bull Salzburg - pozn. aut.).
A prý chodíte také na fotbal i do Veselí nad Moravou?
Nó, je to tak. Byli jsme tam, je to asi čtrnáct dnů zpátky. Náš vnuk hraje za žáky Brna a zrovna hráli ve Veselí, tak jsme se na něj byli podívat. Samozřejmě kluk byl rád a dokonce dal gól. Z rozhlasu se potom ozvalo - „Branku vstřelil Tadeáš Malůšek“ - to nás potěšilo.
Ještě se zastavím u vašeho syna. Málokdo ví, že je fotbalový rozhodčí…
Teď už nepíská, na stará kolena se oženil (Petr 46. let). Vzal si manželku, která je euro úřednice v Bruselu. Ale ještě nedávno pískal krajský přebor v západních Čechách.
Potom měl jít pískat divizi, ale to byly větší vzdálenosti, tak toho nechal.
On má také neobvyklé povolání?
Petr je hudební skladatel a hraje na housle v lázeňské hudební fi lharmonii. Ale je také pořád velký fanda fotbalu, zajímá ho hlavně Brno, Slovácko a také Lhota.
Antonín Malůšek 31.5. 1930
Vyučený kovářem. Po vyučení studoval strojní průmyslovou školu v Břeclavi. Krátce pracoval v kunovickém Letu, odtud šel do nově otevřené Vysoké školy technické v Košicích, kde vystudoval s titulem Ing. Poté se odstěhoval do Brna a pracoval v 1. Brněnské strojírně a Zetoru Brno. Do Lhoty se vrátil po téměř čtyřiceti letech v roce 1990.
Ženatý, manžeka Eva – rodačka z východoslovenských Sečovců, mají spolu čtyři děti. Text a foto: std



Manželé Malůškovi v hledišti stadiónu v Uh. Hradišti

Článek ze dne: 01.12.2007 . . . [ Rubrika: ZPRAVODAJ --> ZPR-200709 ]


  KOMENTÁŘE KE ČLÁNKŮM

Žádný komentář nenalezen.

  Váš komentář
  Nadpis komentáře:
  Jméno zasilatele:
  E-mail zasilatele:
  Text (max. 2000 znaků)
  Vložte kód:CODE        



Zpět  Zpět  

RelaxZona
TK
LHOTA-INTERNACIONALOVE
SOLAR
V Ostrožské Lhotě je největší solární elektrárna ve střední Evropě. V roce 2009 byly v Ostrožské Lhotě zakončeny stavební práce na největší fotovoltaické elektrárně ve střední Evropě. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 2,25 MWp.
AKTUALITY
1. Lhota mapovala historii
20.06.2011
2. Ostrožská Lhota slavila 640 let, dárkem je kniha
20.06.2011
3. Lhota otevírá dům s archeologickou expozicí
20.06.2011
4. Stromy ustupují amfiteátru
12.04.2011
5. Kácení ve Lhotě: omylem padla i Lípa svobody
31.03.2011
6. Ceny šampionů posbírali domácí
14.03.2011
7. 2011-02-24-Měst.úřad Hluk-úz.rozh.-Vítek
25.02.2011
8. Exekutor se spletl? Smůla
16.02.2011
9. Školní ples v Ostrožské Lhotě 2011
16.02.2011
10. Hospodaření obce r. 2010
10.02.2011
11. 2011-01-02 Pozemkový fond ČR
01.02.2011
12. Seznam provozovatelů wifi sítí - Ostrožská Lhota
01.02.2011
13. Výroční zpráva dle z.č. 106/ 1999 Sb.
31.01.2011
14. Krize nekrize, chceme přebytek
25.01.2011
15. 2011-01-13 Mes.ur.Hluk-vyhlaska Vitek
17.01.2011
16. Tříkrálová sbírka
10.01.2011
17. Poděkování
10.01.2011
18. Lhota zaplatí silnici na dvě splátky
22.12.2010
19. Rozpočet 2011
22.12.2010
20. Zrekonstruovaný průjezd Ostrožskou Lhotou byl otevřen
12.12.2010




(c) Ostrožská Lhota
ostrlhota@uh.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
http://hudba.hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
www.hradiste.cz